Čtenářský deník

Rozhovor s knihovnicí Editou Vaníčkovou na téma Čtenářský deník trochu jinak.

S vyprávěním příběhu nám ve čtenářském deníku může pomoci i hlemýžď, který nám cestou na kopec popisuje, co se stalo. Jestlipak poznáte, kterou klasickou českou pohádku si vybral?

K čemu je dobré psát si čtenářský deník?
Jeden chlapec, který chodí do třetí třídy, mi před časem v knihovně říkal, že čtenářský deník si musí psát proto, že se rodiče a paní učitelka na třídní schůzce spikli a rozhodli se, že děti mají příliš volného času. Ale já si osobně myslím, že psát si deník je skvělá věc.

Vy si píšete čtenářský deník, i když už jste velká a nemusíte?
Jsem knihovnice a přečetla jsem stovky knížek a doufám, že jich stovky ještě přečtu. Všechny si nepamatuji, ale vím, že se mi kdysi moc líbily a ráda bych je doporučila, třeba i po letech, někomu, kdo by si je třeba také rád přečetl.

Takže si píšete deník hlavně proto, abyste mohla dobré knihy doporučit dál?
Přesně tak. Určitě znáte ten bezvadný pocit, když si s někým můžete popovídat o filmu nebo seriálu, který jste oba viděli. A s knížkami je to ještě lepší, protože svět v knížkách je daleko pestřejší a barevnější, než se může do filmu vejít.

Natočila jste pro učitele video, které se jmenuje Klíč ke čtenářskému deníku. Je určené i pro děti?
Psát si čtenářský deník může být pěkná nuda, nebo to naopak může být zábava, jen je potřeba najít si ten správný způsob. Video je sice určené učitelům, ale i děti v něm najdou návody, jak zapsat knihu chytře, rychle a vtipně. A když vydrží až do konce videa, dočkají se navíc jednoho malého kouzla.

Na video se můžete podívat zde.