Jak se Matýsek stal velkým bráchou

Jednoho slunečného rána běžel Mojráček po zahradě, když uviděl svého souseda a kamaráda Matýska sedět smutně na houpačce. „Ahoj, Matýsku! Co se děje? Vypadáš nějak smutně,“ zastavil se u něj Mojráček a naklonil hlavu na stranu. Matýsek pokrčil rameny a řekl: „Už se narodil bráška. Ze začátku jsem se na něj fakt těšil, ale teď nevím. Mám divný pocit. Všichni mluví pořád jen o miminku. A já jako bych tam ani nebyl.“

Mojráček přelezl plot a sedl si na houpačku vedle Matýska. „To chápu,“ řekl Mojráček, „víš, něco podobného se stalo mojí ses-třenici Alici. Když se jí narodil bráška, taky si připadala neviditelná. Ale nakonec to všechno dobře dopadlo.“ „Fakt?“ ptal se Matýsek zvědavě, „a co udělala?“ Mojráček mu vysvětlil, že si jeho sestřenice Alice začala o všem povídat s rodiči. Nebylo to hned, ale po nějaké době už to nemohla vydržet, a tak jim řekla, že je smutná, cítí se odstrčená a žárlí.

Matýsek tiše přikývl: „Já taky žárlím. Bráška je jen chvilinku na světě a už má víc pozornosti než já. A víš, Mojráčku, čeho se opravdu moc bojím? Že mě maminka přestane mít ráda. Pořád se jenom tulí k bráškovi a mě dokonce poslala na pár dní k babičce.“ Mojráček položil Matýskovi ruku na rameno. „Matýsku,“ utěšoval ho Mojráček, „neboj se nic. Já si myslím, že tě rodiče mají pořád stejně rádi. Jen teď musí běhat kolem miminka, tak třeba nemají tolik času, aby si hráli i s tebou. Teta po narození bratrance vždycky říkala, že je to fuška postarat se o miminko.“ Matýsek se nad tím zamyslel a řekl: „Hmmm, asi máš pravdu, mamince to přebalování a koupání zabere hodně času. Víš co? Já budu ten nejlepší starší brácha na světě a budu mamince pomáhat!“ A s tím seskočil z houpačky a utíkal domů.

Mojráček o všem hodně přemýšlel a večer se svěřil mamince. Nevěděl totiž, jestli by neměl jít za sousedkou a říct jí o tom, že se Matýsek trápí. Maminka ho pochválila, že se o kamaráda tak hezky stará, ale že má chvíli počkat, protože si to Matýsek určitě vyřeší sám.

Celý týden Mojráček kamaráda venku nepotkal. Zrovna, když si říkal, že na něj půjde zazvonit, vyběhl Matýsek na zahradu. Když viděl Mojráčka, utíkal k plotu a ještě za běhu na něj volal, že má spoustu novinek. „Mojráčku,“ spustil Matýsek zvesela, „víš, co mi maminka řekla? Že mě má pořád stejně moc ráda! A taky, že se láska mezi mě a brášku nedělí, ale roste s každým z nás a oba jí můžeme mít tolik, kolik chceme.“ Pak Mojráčkovi vyprávěl, jak pomáhá brášku přebalovat, koupat a každý večer mu zpívá ukolébavky nebo vypráví pohádky. „Maminka říká, že jsem pro brášku teď takový superhrdina,“ vyprávěl dál Matýsek, „protože ho můžu všechno naučit, budu ho chránit a pomáhat mu.“ To se Mojráčkovi moc líbilo a s Matýskem začali plánovat, jak vylepší jeho domeček na stromě, aby v něm bylo dost místa i pro jeho brášku, až trochu povyroste.

Od té chvíle už Matýsek neseděl smutně na houpačce. A když bylo venku hezky, tak společně s Mojráčkem vozili kočárek, aby si Matýskova maminka mohla chvilku odpočinout.

Tipy pro rodiče:
· Ujišťujte dítě, že jeho místo v rodině se nezmění – láska rodičů je stále stejná.
· Připravte dítě na příchod sourozence – mluvte o tom, co všechno se změní, ale i co zůstane.
· Dejte dítěti konkrétní role – například „pomocník“, „ochránce“ sourozence, aby se cítilo důležité.
· Podporujte společný čas – i když je nový sourozenec v centru pozornosti, nezapomeňte na chvíle jen pro starší dítě.
· Mluvte o emocích – žárlivost a smutek jsou přirozené pocity, které je dobré ventilovat.
· Když starší dítě poprvé v porodnici potkává svého mladšího sourozence, dejte po seznámení miminko do kolébky, aby mohlo mít starší dítě maminku také na chvíli jen pro sebe.