Klatovský karafiát

14.5. 2021Časopis Krajánek 0

Plné květy, hladké okraje korunních lístků, specifická vůně po skořici a hřebíčku. A těch rozmanitých barev a kreseb v květech! Takovou barevnou škálou se nechlubí žádný jiný karafiát. Speciálně vyšlechtěná mrazuvzdorná trvalka je západočeskou raritou a mezi pěstiteli po celém světě je známkou kvality a rozmanitosti. Klatovské karafiáty jsou doslova světovým unikátem a vedle těch amerických, jichž jsou plná květinářství, vypadají jako pestrobarevní šlechtici hýřící všemi barvami.

Historie pěstování karafiátů v Klatovech je stará přes dvě stě let a její počátky jsou opředeny spoustou pověstí a legend.
Ta nejznámější vypráví o tom, že po skončení napoleonských válek se v roce 1813 do rodného města vrátil rytmistr baron Volšanský, který si z francouzského města Nancy na památku přinesl semena drobnokvětého karafiátu. Zbytek života se pak věnoval pěstování a zušlechťování své „válečné kořisti“. Pěstováním karafiátů brzy „nakazil“ i další klatovské občany bez ohledu na jejich profese. Zakrátko je pěstoval také místní cvočkař, mlynář, majitel zahrady i hostinský. Díky jejich mravenčí práci, umělému sprašování a přísnému výběru rostlin se podařilo karafiát zdokonalit tak, že Klatovy byly již od 19. století známy jako město karafiátů a tuto tradici se podařilo udržet dodnes.
Božská květina, jak nazval karafiát švédský botanik Carl Linné, získala spoustu mezinárodních ocenění a odrůdy, které vyšlechtili zdejší zahradníci, pěstují dnes lidé i na Sibiři nebo na Fidži.
Momentálně je známo přibližně necelých sedm desítek druhů, a kromě barvy černé, modré a zelené mají celou škálu barev.
Od barevného provedení se pak odvíjejí jejich názvy: Naděje, Červánek, Karmen, Labuť, Růženka či Popelka. Svůj karafiát má i krásná bohyně Afrodita, Ema Destinová, František Křižík či básník Jaroslav Vrchlický.