Bylo, nebylo… Tak začínají příběhy, vyprávění a pohádky, které se odehrály kdysi v minulosti. Jak by ale mělo začínat povídání v budoucnu, co myslíte? Bude, nebude?
Minulost byla, změnit se nedá, bylo to tak, a ne jinak. Přítomnost je teď. Vlastně ne! Už je z ní také minulost, z přítomnosti na předchozím řádku se v malém okamžiku stala minulost…
Co ale to, co teprve bude? Budoucnost nikdo nezná, lze ji jen předpovídat, předpokládat, vymýšlet, odhadovat, plánovat, přát si… Při představách toho, co bude, nebo toho, co by mohlo být, popouštíme směle uzdu fantazii – a v té jste vy, milé děti, nepřekonatelné!
O budoucnosti přemýšlíme dennodenně. Vzbudíme se a máme plán na dopoledne, na celý den, na to, jakou pohádku si přečteme před usnutím. V zimě vyrážíme na hory nebo v létě k moři a plánujeme si, asi tak na týden, na dva.
Zrovna teď v Česku skončily dlouhé letní prázdniny, ale než začaly, jistojistě si je děti malovaly v představách těmi nejzářivějšími barvami. Snad se i vydařily a z plánů na blízké budoucí se staly krásné vzpomínky na minulé.
Na budoucnost myslíme vlastně pořád. Co nakoupit, co bude k obědu, kam pojedeme na víkend, co musíme udělat zítra, nebo dokonce za měsíc. Děti si plánují, čím budou, starší lidé přemýšlejí, jak si zpříjemní život poté, až přestanou pracovat a dřít se.
Budoucnost si vykreslují třeba i vědci – co všechno přinesou jejich výzkumy a vynálezy? Nové léky, nové přístroje, které snad zlepší život těm méně zdravým a méně šťastným? Na budoucnost – a na to, aby hlavně nějaká byla – myslí ti, kterým leží na srdci osud naší Země. Co můžeme nyní udělat pro to, aby i v příštích staletích a tisíciletích byla planeta pro naše děti a děti jejich dětí obyvatelná?
Na věci budoucí často myslí i spisovatelé nebo filmoví tvůrci. Své myšlenky přenášejí na papír nebo na scény filmového plátna a ukazují nám možnou budoucnost. Krásnou? Strašidelnou? Různou.
Jak už jsme řekli, budoucnost nikdo nezná. Skoro nikdo. Existují totiž takoví lidé, kteří věří, že budoucnost znají a umí ji předpovědět. Takových jasnovidců bylo, je a ještě jistě bude… Slibují, že to, co vás čeká a nemine, vám dokáží „přečíst“ třeba z dlaně, z křišťálové koule, z kávové sedliny, z karet a za pomoci různých dalších zaručených metod.
No, my se přeci jen necháme asi raději budoucností překvapit, viďte?