Dětské časopisy

Kupujete si rádi časopisy? Vsadím se, že i u vás jsou v regálech obchodů hlavně ty lesklé, s oblíbenými superhrdiny nebo seriálovými postavičkami. A s malou hračkou k tomu! Něco takového by si vaši rodiče nedokázali ani představit. Na svoje časopisy ale čekali každý měsíc stejně netrpělivě jako vy. Představím vám krátce čtyři hlavní časopisy 80. let. A generaci vašich rodičů jsem poprosila o jejich vzpomínky.

Sluníčko
Tento časopis pro předškolní děti poprvé vyšel v roce 1967 a vychází dodnes. Typické jsou pro něj velké obrázky, říkanky, pohádky, vystřihovánky a nápady na tvoření. Poslední dvoustrana byla věnovaná dospělým a obsahovala tipy na knihy, hry nebo výlety, pozvánky na výstavy a zajímavosti o dětských autorech.
Na Sluníčko nemám od kamarádů žádné konkrétní vzpomínky, asi proto, že jsme tenkrát všichni byli teprve předškoláci. Když jsem ale u babičky na půdě pár čísel našla, zaujala mě poslední stránka s komiksem Cour a Courek od Adolfa Borna. Vzpomněla jsem si pak, že jsme doma měli celou knížku těchto komiksů o dvou kocourech.

Mateřídouška
Stejně jako Sluníčko tento časopis stále vychází, a to už od roku 1945, a je tak nejdéle vydávaným časopisem v Česku. Mateřídouška vždy nabízela i nabízí příběhy, básničky, vtipy, kvalitní ilustrace, zajímavosti a komiksy na pokračování pro děti od 7 do 12 let. Oblíbená vždycky byla dvoustrana „Já také rád kreslím a píšu…“ s příspěvky čtenářů.
• My odebírali ve 2. třídě všichni Mateřídoušku. Jeden spolužák ji neměl a ukradl mi ji a pak tvrdil, že je jeho. K jeho smůle a hlouposti jsem ji měla vzadu podepsanou. (Zuzka)
• Do Mateřídoušky jsem poslala básničku o mamince a otiskli mi ji. Jeden spolužák mi to dodnes připomíná. (Jana)

Ohníček
Ohníček byl časopis pro podobně staré děti jako Mateřídouška a obsahem byl více humorný a zároveň více zaměřený na propagaci tehdejší socialistické ideologie. Poprvé vyšel v roce 1950 a naposledy v roce 2001. Vycházely v něm taky skvělé komiksy, většina z rodičů vzpomíná na komiks o pejskovi Barbánkovi.
• Mě mimo jiné zaujal Ohníček, kde byl ústředním hrdinou kreslených příběhů vykuk Barbánek a kde vycházel na pokračování dobrodružný komiks Cesty Bafometa: „Když jsi donucen bránit se, zaútoč, nemáš co ztratit“. (Igor)

Sedmička
Tento týdeník měl podtitul „Čtení pro chlapce a děvčata na sedm dní“ a poprvé vyšel v roce 1968. Po většinu své 24leté existence se jmenoval Sedmička pionýrů podle své cílové skupiny – děti od 10 do 15 let, které v tom věku a v té době patřily mezi pionýry. Podle toho vypadal i obsah – byly v něm i rozhovory se zpěváky nebo sportovci, notové zápisy populárních písní i s akordy a další báječné komiksy – například Asterix.
• Posílaly jsme do Sedmičky pionýrů vtipy s kamarádkou a byly jsme nadšené, když nám otiskli suchý vtip o rybičce v akváriu. Ale už si ho nepamatuju. (Eva)
• Ze Sedmičky jsem si vystřihovala obaly na kazety, ale většinu těch interpretů jsem stejně neměla nahraných na kazetě, tak zůstalo jen u vystřižených a pečlivě „přeložených“ obalů. (Jana)