Psycholog

Jméno: PhDr. Michaela Miechová
Povolání: psycholog
Věk: 31 let
Bydliště: Česká republika

Čím jste chtěla být jako malá?
Určitě jsem nechtěla být psychologem, protože jsem vůbec netušila, co to je. Chtěla jsem být popelářkou, hrozně se mi líbilo, jak jezdí na stupačkách, anebo policistkou, protože se mi líbily policejní uniformy.

Co vás na vaší práci nejvíc/nejmíň baví?
Nejvíc mě baví pomáhat lidem. To, že naše rozhovory jim pomáhají, že společně dokážeme vyřešit jejich problémy, že jsou opět šťastní. A co mě nebaví? Spíš mě mrzí, když se snažím pomoci, ale nejde to proto, že se ten člověk nesnaží dostatečně sám.

Bez čeho se ve své práci neobejdete?
Bez jisté dávky empatie, vstřícnosti, umění naslouchat. Jelikož jsem majitelkou online psychologické poradny, tak se neobejdu bez internetu, počítače a chytrého telefonu. A také aplikací jako Skype, WhatsApp atd.

V čem musí být člověk dobrý, aby mohl toto povolání vykonávat?
Měl by být empatický, mít značnou dávku altruismu, chuť pomáhat. Měl by umět naslouchat. Dále by měl být sympatický a vzbuzovat důvěru, aby se mu klienti dokázali svěřit.

Co byste poradila někomu, kdo se chce stát psychologem?
Aby byl trpělivý a nevzdával se. Psychologická studia jsou opravdu těžká, často se obtížností srovnávají s medicínou. Já jsem studovala na prestižní Jagellonské univerzitě a tam to opravdu těžké bylo. Trpělivost je důležitá, protože jakmile dostudujete, tak to ještě neznamená, že z vás je psycholog, a už vůbec ne, že jste dobrý psycholog. Vše má jednoduše svůj čas a i psycholog musí do své role uzrát.

Kdyby měl být psycholog zvíře, jaké zvíře by byl a proč?
Já osobně bych asi byla psem. Protože je nejlepší přítel člověka, dokáže nás rozveselit, stojí při nás, je nám psychickou oporou. A to přesně je také psycholog. Když je vám špatně, psycholog je tu pro vás a pomůže vám situaci zvládnout.

Tři slova, která vaši práci nejlépe vystihnou.
Empatie, pomoc a štěstí.