Levi

Levi je sportovní středisko, které se nachází na severu Finska v Laponsku, asi 1 000 km severně od Helsinek. Dá se tam dostat autem, vlakem i letadlem na letiště v městečku Kittilä. Nebo se může auto naložit do vlaku a my se pěkně můžeme cestou vyspat ve spacím vagónu. Mluví se tu převážně finsky, ale i laponsky (neplést s japonštinou) a švédsky. To jsou všechno oficiální jazyky Finska. Nejchladněji je tu v lednu (v průměru -15 °C) a nejtepleji v červenci (asi 20 °C).

Protože Levi je až za polárním kruhem, tak o Vánocích zde slunce vychází až po desáté hodině a zapadá už po druhé hodině odpolední. Krátké zimní dny zde prodlužují osvětlené sjezdovky (polovina tratí) a běžecké tratě (30 km). Na druhou stranu v červnu jsou tu bílé noci, kdy slunce svítí od tří hodin ráno a noc (nebo spíš šero) přichází až kolem půlnoci. Na výletě se tedy nemusí spěchat, protože tma hned tak nepřijde. Někdy tak člověk ani neví, kolik je vlastně hodin.

Levi je hlavně známé jako lyžařské středisko, a to i když má jen 43 sjezdovek. I přesto, že nejvyšší kopec má výšku jen 531 metrů nad mořem, tak se zde každý rok konají závody mistrovství světa v Super G. Kolem Levi vede 230 km tratí na běžky. Nejoblíbenější je trasa kolem kopce Levi. U trati jsou rozmístěné chatky a stany s občerstvením, kde se podává teplá smetanovo-lososová polévka s bramborami nebo místní specialita poronkäristys – dušené sobí maso s bramborovou kaší. Na běžky lze vyrazit už v říjnu (stopy se připravují z loňského sněhu), a dokonce ještě i v květnu.

Kromě lyžování tu každý turista hledí k nebi a doufá, že se mu podaří zahlédnout polární záři. A ti, co neumí lyžovat, se jdou podívat na sobí farmy – ať už pěšky se sněžnicemi, autem, na sněžném skútru a nebo se psím spřežením. Sobi jsou takové severské kozy, které přes léto vypustí volně do přírody a na zimu je shromažďují do obor. Losi jsou mnohem větší a představují pro motoristy velké nebezpečí. Proto podél silnic vedou dlouhé ploty. Kolem ohnišť a chatek jsou taky vidět severské sojky. Ačkoliv jejich celý název je sojka zlověstná, jsou přívětivé a rády si přiletí pro kousek buřtíku z dlaně.