Jé, velikonoční téma! To je pěkné, to jistě nebude těžké! Vajíčka barvím a zdobím docela obstojně každý rok, pomlázku sice ze dvanácti neumím, ale upletu ji, když nebude zbytí, jako copánek ze tří… A beránek přece nemusí být ze šlehaného těsta polévaný domácí čokoládou, bude-li od srdce a s láskou pečený… Jen o tom napsat.
Při hlubším zamyšlení a zapnutí počítače se ale myšlenka poměrně snadného a přitom bohatého pojetí dubnového tématu začala vytrácet… Pomalu, ale jistě. Hned v počátku jsem v koncích… Odkud začít, kam se dostat. Co jsou Velikonoce, proč je slavíme, co si připomínají křesťané a co jsou naopak původně pohanské zvyky oslavující konec zimy a příchod jara, které se s těmi náboženskými prolínají a proplétají?
Ono totiž popsat velikonoční tradice jen v Česku, se všemi krajovými a místními odlišnostmi, není jednoduché. Kromě pomlázky, zdobených vajíček, mazanců a beránků se řehtá řehtačkou, vedou se souboje v oťukávání malovanými vajíčky, zdobí se strom kraslicovník, z koňského sedla se žehná polím jízdou kolem osení a někde nesmí chybět na Zelený čtvrtek kopřivová nebo špenátová polévka. Kniha by nestačila na všechny podoby českých, moravských a slezských Velikonoc!
Hm, jak ale pak pojmu celý svět, kde všude bydlí čtenáři našeho Krajánka? Velikonoce si po křesťansku připomínají lidé v mnoha zemích. Již dlouho před samotnými svátky se dodržuje celá řada náboženských rituálů, které ústí v připomínku ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. Jenže svět není jednoho vyznání. Ne všichni slaví Velikonoce, a ne stejnou měrou. Domovy našich krajánků jsou různých kultur a vyznání. Nejsou to jen české rodiny v zahraničí, jsou to většinou smíšené rodiny, někdy dokonce žijící ve třetí zemi. A to je pak pěkně zapletené klubíčko oslav a obyčejů! Jeden rodič Velikonoce slaví, druhý ne, nebo úplně jinak. Zamýšlím se nad tím, jak vlastně krajánkové a krajanky přistupují k Velikonocům a jiným svátkům, nejen náboženským…
Upnout se k Velikonocům jako ke svátkům jara? Každý rok sice nepřipadají na stejný den, ale přeci jen na jaro. Jsou tedy dnes chápány mnohými také jako oslava příchodu přívětivého ročního období, probuzení přírody ze zimy, symbolizují zrození, obnovu, začátek, něco nového. Ano, to bude ono!
A tu mě trkne, no jo, ale jen na severní polokouli a vůbec v místech, kde se roční období střídají!
Vidíte? Téma Velikonoc mě dostalo. Je na první pohled jednoduché, ale už na ten druhý pěkně zapeklité. A mimochodem, jakpak to s těmi Velikonocemi máte vy?
Jak se slaví Velikonoce v některých „zemích Krajánka“, se dočtete tady: https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/tr-krajanek-2016-03-brezen-cteni/3.
Napište nám, jak se slaví Velikonoce u vás.