Australských autorů je v našich knihovnách a knihkupectvích více, než si myslíte. Někteří z vašich rodičů jistě četli klasiku Už zase skáču přes kaluže od Alana Marshalla. Asi před dvaceti lety začala vycházet napínavá fantasy série Hraničářův učeň od Johna Flanagana. My si dnes ale představíme dvě modernější knížky, které mají společné to, že jsou povedené i výtvarně.
První je Nikdyuš od Jessicy Townsendové, s podtitulem Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová. Je to příběh jedenáctileté dívky, která se narodila v poslední den „starého věku“ a musí v den svých dvanáctých narozenin zemřít. Dostane ale pozvání do skrytého světa jménem Nikdyuš a do Divínské společnosti. Pokud se jí podaří splnit sérii zkoušek, může přejít do země Nikdyuš a nemusí zemřít.
Oba fantazijní světy, kde se Morrigan pohybuje, jsou plné podivuhodných postav a zvířat – mechanický pavouk, maxikočka, draci, upíří trpaslík, pokoj plný ožívajících stínů a další. V zemi Nikdyuš se obyvatelé pohybují pomocí létání s parapletem. Kniha bývá často přirovnávána k příběhům Harryho Pottera, i Morrigan je prokletá a žije v rodině, kde se cítí nechtěná.
Překlad Nikdyuš je také opravdu povedený – stačí se podívat na název. Anglicky se kniha jmenuje Nevermoor, což je jakoby chybně napsané „never more“ – stejně jako se české „nikdy už“ proměnilo v „Nikdyuš“. Komu se Nikdyuš zalíbí, může si přečíst i další díly – Divomor (Wundersmith) a Prázdnice (Hollowpox).
Druhá australská knížka, která stojí za vypůjčení, nese název Pravidla léta a jejím autorem je výtvarník Shaun Tan. Podobně jako všechny knihy Shauna Tana je plná krásných fantastických ilustrací. Je to příběh o kamarádství a také o podivných pravidlech, která jsou typická pro dětství. Jsou jimi třeba pravidla jako „Nikdy neupustit sklenici“, „Nikdy nenechávat přes noc otevřený zadní vchod“ nebo „Nikdy nenechávat jednu červenou ponožku na prádelní šňůře“.
Hrdinové knížky ale pravidla občas poruší a vznikají z toho hádky a nakonec i velká rvačka. Menší je poražen a uvězněn v podivném vězení, které připomíná parní stroj či velitelskou věž ponorky, a odjíždí kamsi do neznáma. Starší z chlapců jej ale neopustí a nakonec se oba usmíření vracejí, aby si užili poslední letní den.