Mraky

Kolikrát jsme se už v životě radovali, že na nebi není ani mráček. Vymetená obloha slibuje jasno, a to se to v létě běží k vodě, v zimě se zas na sněhu nasadí ochranné brýle a šup z kopce dolů bez obav z chumelenice či vánice.

Pravda, někdo by mohl toužit po bezmračném nebi napořád, jenže… Nepršelo by, chyběla by vláha, která je podmínkou samotného života. Ale i když odmyslíme od této životadárné zavlažovací funkce, jen čistě azurová obloha by nás připravila o moc. O pohled na nadýchané chomáče mrakové cukrové vaty. Také o nejroztodivnější obrazce z mraků, pod kterými si lidský mozek může představit opravdu ledasco, od dinosaura po čarodějnici či honičku kočky a myši. I o barevnou nebeskou podívanou na ranní „růžánky“ či večerní červánky, na stádo malých bělostných beránků na modré louce i na zlověstné černé bouřkové mraky (které vřele doporučujeme pozorovat oknem z bezpečí domova).

Na jedné straně jsou mraky, oblaka neboli vědecky viditelný shluk malých částic vody nebo ledu záležitostí hravou, romantickou, uměleckou, jak jsme si právě popsali. Na straně druhé je nauka o mracích, jejich druzích, vzhledu, výšce a vlastnostech nanejvýš uznávanou vědou!

Podle toho, jak velká část oblohy je oblaky zakryta, dohodla se učená společnost, že odstupňuje takzvanou oblačnost. Nulová je při zcela jasné obloze, na maximu je při zataženu a někde mezi tím je malá při polojasnu.

Na základě pozorování oblaků je třeba možno odhadnout, jak se bude vyvíjet počasí v příštích hodinách i dnech. Pokud k mrakům přidáme i poznatky o vlhkosti vzduchu, o větru nebo tlaku, předpověď počasí získá přesnější podobu. Z některých mraků ne a nezaprší, jiné zase věští pořádný slejvák nebo chumelenici.

Člověk, jak víme, moc rád řadí vše kolem sebe do škatulek podle typu, druhu – živočišnou i rostlinnou říši, ale i předměty jím vyrobené. A jak by ne! Roztřídil a rozškatulkoval také mraky, oblaka! Rozlišuje jich na deset druhů, názvy jsou spojením několika slov: cirrus, což znamená řasa, cumulus, což je kupa, stratus, to je vrstva, a nimbus, což je déšť. Jeden ale aby si pak na vlastních jménech oblak zlomil i jazyk! No, zkuste si několikrát za sebou zopakovat třeba stratocumulus, nimbostratus, cumulonimbus či cirrostratus…

Někdy ale i mudrce i širokou veřejnost překvapí mrak, který je něčím zvláštní, neobvyklý, to ho potom všichni pozorují, fotí a vyprávějí si o něm. Třeba taky někdy takový uvidíme! Při tom čekání si ale užívejme i těch běžných každodenních mráčků. Ať už jsme snílci s bujnou fantazií, nebo meteorologové amatéři.

Komentáře