Vítr

„No to jsem teda ani nemusela chodit k holiči,“ úpí nešťastně a naštvaně paní, které poryv větru právě dramaticky pročísnul čerstvě vyfoukané a načesané kadeře.

„Já to budu muset snad všechno shrabat znovu,“ vzdychá strejda na zahradě, odevzdaně se opíraje o hrábě a sleduje listí, kterak se z hromady rozlétá vysoko a daleko, hnáno náhlým závanem větru.

Avšak ve stejnou dobu na přibližně stejném místě…

„Tatí, tatí, pojď honem, zvedá se vítr, dneska bude báječně létat!“ volá natěšeně chlapeček vybíhající na kopec s papírovým drakem v náručí následován funícím tatínkem.

„Honem všichni sem! Naskočte, uvolněte lodní smyčky a hurá na jezero, zdvihá se vítr!“ volá nadšeně po mnoha dnech bezvětří jachtař na své kamarády.

Stejné místo, stejná chvíle, ale různé reakce na větrnou situaci! Pro někoho je v daný okamžik vítr nepřítelem číslo jedna, pro jiného zdrojem neskutečné radosti.

Abychom ale vykročili do tématu čísla – jak se tak říká – správnou nohou, raději si nejprve vysvětlíme, co to vlastně vítr je. Jde o pohyb vzduchu. Vzniká proto, že je zemský povrch a od něj také okolní vzduch nerovnoměrně ohříván slunečními paprsky. Lehčí teplý vzduch stoupá vzhůru a v místě se snižuje atmosférický tlak. Teplý vzduch tak uvolňuje místo těžšímu, chladnějšímu vzduchu, a tedy i vyššímu tlaku. Ve snaze tlaky vyrovnat dochází potom k proudění vzduchu z tlakové výše do tlakové níže. Tak vzniká vítr. Čím větší rozdíl v tlaku, tím je vítr silnější.

A že vítr dokáže být pěkně silný, o tom jste určitě už někdy četli nebo slyšeli ve zprávách. Vichr, vichřice, nebo dokonce orkán dokáží napáchat mnoho škod v přírodě i na majetku lidí! Přespříliš vysuší, naruší povrchy materiálů, polámou rostliny i stromy, smetou rozlehlé lesy, jako by kmeny nebyly kmeny, ale sirky, odnesou střechu domu i celá stavení a poničí vše, co jim stojí v cestě.

Naproti tomu takový jarní vánek nebo letní větřík, to je přímo pohlazení, ten snad každý musí milovat! Usuší a navoní prádlo, pročistí vzduch od nečistot, donese k nosu omamné vůně, napomůže opylování rostlin, roznáší semínka nebo příjemně ochladí. I trochu silnější vítr je někdy někde potřebný a člověk ho může využít ve svůj prospěch – plachetnice se díky němu dostanou do cíle, jeho silou se roztáčejí lopatky větrných elektráren, aby čile a k přírodě šetrně vyráběly energii.

Inu, vítr. Nespoutaný a nezkrotitelný živel, který je na jednu stranu velkým pomocníkem, ale může být i nepřítelem.