Mikuláš

Svatý Mikuláš byl štědrý křesťan. Žil v Lykii (dnešní Turecko) na přelomu třetího a čtvrtého století. Svůj majetek rozdával potřebným. Zemřel 6. prosince, kdy slavíme jeho svátek, ale jeho štědrost si připomínáme již den předem. V tento den obchází Mikuláš, čert a anděl domy a rozdává dětem malé dárky – většinou ovoce a sladkosti. Děti musí na oplátku Mikuláši zazpívat nějakou písničku nebo zarecitovat básničku.

Mikuláš, anděl a čert mají rádi básničky. Moc rádi je poslouchají a rádi nás za ně obdarují. Než zacinká zvonek za dveřmi, pojďme se spolu nějaké naučit.

Kdo to klepe? Bílý pán.
Mikuláš dnes přišel k nám.
Anděl a čert přišli s ním,
zjistit, jestli nezlobím.

Čerti v pekle hospodaří
mastí karty, buřty vaří,
a když mají dlouhou chvíli,
vaří v kotli čertoviny.

Mik, mik, Mikuláš,
přišel s čertem na koláč.
Čerte, čerte chlupatý,
nechej pytel za vraty.
Slibuju ti, slibuju,
že už zlobit nebudu.

Mikuláš je milý děda,
hodné děti všude hledá.
Bílé vousy, ty mu sluší,
na zádech má velkou nůši.
A v té nůši balíčky,
pro kluky a holčičky.

Čerte, čerte, čertisko,
špinavé máš vousisko,
dlouhý ocas, ostré rohy
a kopyto místo nohy.

Kde se vzal, tu se vzal,
Mikuláš pod okny stál.
V ruce velkou berličku,
na hlavě měl čepičku.
Z bílých vousů teplý šál,
takhle, děti, vypadal!

Mikuláši, přijď dnes k nám,
písničku ti zazpívám,
přines prosím trochu dobrot,
můžeš je dát třeba do bot.
Dáváš dárky pro radost,
pro každého máš jich dost.

Čertíka se nebojíme,
protože my nezlobíme.
Když tak jenom trošinku,
tatínka a maminku.