Před 75 lety poprvé vyšla knížka Bylo nás pět.
Péťa Bajza, Bejval Antonín, Éda Kemlink, Čeněk Jirsák, Pepek Zilvar z chudobince, Rampepurda rampepurďácká, Otakárek, pan Fajst… Všechny tyto postavičky najdeme v knížce Bylo nás pět, která poprvé vyšla v roce 1946. Karel Poláček ji ale dokončil už tři roky předtím. Proč nemohla vyjít hned po napsání? Protože probíhala 2. světová válka a tento oblíbený spisovatel se po nacistické okupaci v roce 1939 stal, stejně jako tisíce dalších obyvatel židovského původu, obětí zrůdných nacistických nařízení. Jeho knihy se nesměly vydávat. Od září 1941 musel nosit na oblečení našitou žlutou hvězdu s nápisem Jude, nakupovat jen ve vymezenou dobu, měl zakázáno vejít do kina, divadla, knihovny, kavárny, na koupaliště, do galerie, do parku i do lesa, nesměl mít pejska ani kočku, žádný hudební nástroj ani řidičský průkaz… A věděl, že mu stejně jako ostatním židovským obyvatelům přijde výzva k deportaci do Terezína. V tomto městě byli Židé shromažďováni a odtud je nacisté odváželi do Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborů.
V této tísnivé době se Karel Poláček ponořil do vzpomínek na svoje dětství, které prožil v městečku Rychnov nad Kněžnou, a napsal knížku plnou humoru a klukovských dobrodružství. V červenci 1943 odjel transportem z Prahy do Terezína a v říjnu 1944 byl odtud deportován do Osvětimi. Zemřel v lednu 1945 během pochodu smrti.
Knížka vyšla už v mnoha vydáních. Obrovský úspěch zaznamenala i jako rozhlasová četba na pokračování v podání Františka Filipovského. A stejně oblíbený se stal i televizní seriál, který natočil Karel Smyczek.