Škola a válka

Branná výchova v české škole. Výstava v Národním pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského.

Je to možné? Škola a válka? Zajímalo by mě, koho z dětí nebo rodičů překvapilo, když uviděli tato dvě slova vedle sebe v jednom řádku. Mě ani ne. Někdy je to ve škole docela boj, že?

V případě názvu naší výstavy se ale nejedná o válčení s násobilkou, mluvnicí či anglickými slovíčky. Celý název výstavy, kterou na letošní školní rok připravilo Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze, napovídá, že se jedná o zvláštní předmět, při němž se děti ve školách kdysi učily bránit svou zem. Ano, branná výchova byla tak trochu přípravou na válečný konflikt, který lidstvu hrozil po mnohá desetiletí dvacátého století.

Ale nebyla jen o válečné hrozbě. Školáci a studenti poznávali také základy kartografie, tedy kreslení map, první pomoci nebo orientace v terénu. Dbali na své zdraví a fyzickou zdatnost, učili se improvizovat a přežít v přírodě. Proto jezdili na takzvaná branná cvičení, která někdy trvala i několik dní. Ta byla sice příjemným zpestřením výuky, ale někdy bylo velmi náročné běžet desítky kilometrů podle mapy, přelézat řeky a strže po laně, dohodit co nejdále granátem (gumovým!) a pak ještě střílet ze vzduchovky do terče. A co teprve, když si představíte, že toto všechno mládež někdy absolvovala v takzvané plynové masce nebo v plastovém obleku proti chemickým zbraním!

Dnes už se branná výchova takto nevyučuje. Ale její prvky jsou stále důležité a ve škole se s ní české děti setkávají například v prvouce, výchově ke zdraví nebo občanské nauce. Být fyzicky silný, rozhodný, umět poskytnout základní první pomoc a zachovat se správně při živelné katastrofě je stejně důležité jako kdysi.

Pokud vás tato témata zajímají, můžete se podívat na web Hasičského záchranného sboru, který nám s realizací výstavy pomáhal.