Po upcyklaci jsme si na obálce i jako hlavní myšlenku čísla připravili opět cizí – běžně mezinárodně používané – slovo: hendikep. Téma bylo zvoleno tak nějak ale vážnější, co říkáte? Že by už ťukalo na dveře předvánoční rozjímání?
Pokud slovo hendikep neznáte, můžete si ho představit jako nějaký problém, postižení, které s sebou nese velké či malé znevýhodnění nebo omezení. Nejčastěji se mluví o hendikepu zdravotním. Když třeba někdo od narození nebo po úraze nemůže chodit, neslyší nebo špatně vidí anebo jeho mysl neslouží tak, jak by měla.
Hendikep pro svého nositele často znamená omezení či překážky. Člověk bez postižení zvládne nějakou činnost s lehkostí a samozřejmostí a bez obtíží. Třeba skočit si do krámku na roh nakoupit nebo se dostat do práce nebo do školy. Hendikepovaný člověk ale i ke zdánlivě jednoduchým věcem mnohdy potřebuje pomůcky, asistenci nebo větší péči.
Vezměme si například špatné oči a špatný zrak. Kdyby nebylo brýlí, které vadu dorovnávají, tak by až polovina lidstva – opravdu, asi 50 procent pozemšťanů je potřebuje! – neviděla dobře. Lidé by nezvládli bezpečně se pohybovat ve svém okolí nebo rozpoznávat obličeje na ulici.
Jiným pomocníkem k překonání postižení je naslouchací přístroj, který kompenzuje poškozený sluch. Možná jste se také setkali s lidmi, kteří potřebují k pohybu kromě svého těla fyzickou podporu – hůlku, berle, nebo dokonce invalidní vozík; nohy jim totiž neslouží a potřebují velkou pomoc.
Naštěstí vynálezci už odpradávna myslí na to, jak by lidem, kteří to nemají pro své postižení jednoduché, pouť životem usnadnili. Brýle, sluchadla, vozíčky, protézy (umělé náhrady částí těla) a další potřeby jsou nepostradatelnými pomocníky postižených, kteří s nimi svá omezení nejen dorovnávají, ale mohou dělat to, co by – odkázaní jen sami na sebe – nemohli.
Brýle a vozíky jsou krásné a užitečné věci, ale lidé s postižením, zejména s vážným, potřebují i něco navíc, něco nehmatatelného, ale moc důležitého. Přijdete na to, co by jim mělo dát okolí, co nic nestojí a může to dát každý, tedy i vy? Jsou to ohleduplnost a pozornost. Pilíře slušného chování. Ty by měly navždy zvítězit nad občas se objevující povýšeností a posměchem ve vztahu k postiženým. Že nám, milí čtenáři, pomůžete i v této nejen předvánoční, ale celoživotní výzvě?