Historie. Včelařství je opravdu staré řemeslo – lidé sbírali med už před tisíci lety. Dokonce už pravěcí lidé malovali obrázky sběračů medu na stěny jeskyní! Jedna taková kresba ve Španělsku je stará asi 12 000 let. Už ve starověkých zemích, jako je Egypt nebo Izrael, lidé chovali včely v hliněných nádobách – a v některých místech to tak dělají dodnes.
Kdo může být včelař? Hodně lidí v Česku se včelaření věnuje jako koníčku – tedy pro radost. Ale existují i velké včelí farmy, kde je včelaření opravdová práce. Dokonce se dá včelařství studovat na některých středních a vysokých školách!
Co vyrábí včelař? Včelař chová včely, které vyrábějí med, vosk, pyl, mateří kašičku nebo propolis. Ale to není všechno! Včely při sbírání nektaru také opylují rostliny – bez toho by nerostlo ovoce ani zelenina.
Jak vypadá rok včelaře? Rok včelaře začíná na podzim v září, kdy se včely chystají na zimu a přestávají být tolik aktivní. V zimě včelař hlídá, jestli mají včely klid a bezpečí. Na jaře, když se oteplí a začne svítit slunce, včely poprvé vylétají z úlu – tomu se říká „prolet“. Jakmile rozkvetou první rostliny, včely začnou sbírat pyl a matka klade vajíčka. Včelař zkontroluje, jestli je všechno v pořádku, a pomáhá úlu růst. Na jaře kvete spousta rostlin a včely nosí domů spoustu nektaru. V květnu a červnu už může včelař začít sbírat první med. V létě je včelstvo nejsilnější. Po hlavní medové sklizni ale musí včelař včely znovu „nakrmit“, aby měly dost jídla na zimu. Do úlu jim dává sladký cukrový roztok, který si včely uloží jako zimní zásoby.
Co je to?
Česno je hlavní vchod do včelího úlu.
Medník je úlový prostor sloužící k ukládání medu.
Medomet je přístroj sloužící k získávání medu na principu odstředivé síly.
Včelstvo je živý organismus, který je složen z několika jedinců. Jsou to trubci, dělnice a matka – královna.
VČELAŘSTVÍ JAKO VÁŠEŇ
Libor Liška je vášnivý včelař ze Lhotska na východní Moravě. Včelařství se věnuje přes 30 let.
Jak jste se dostal ke včelám?
Ke včelám jsem se dostal přibližně v jednadvaceti letech. Tento obor mě zaujal, a tak jsem ho postupně prohluboval. Ze začátku jsem byl motivovaný medem. A jak jsem šel víc do hloubky, zjišťoval jsem, že to vlastně není jenom o tom medu, ale o všem dalším, co včely lidstvu přináší. Včelařství přináší ekologické a ekonomické benefity. Třeba každý si pod slovem včela představí med, ale med je vlastně částečně v ústraní. Je to převážně o tom, že včela vytváří pylodárnou činnost a díky této činnosti můžeme dvě třetiny potravy na planetě jíst díky včelám.
Může se včelařem stát každý?
Myslím, že člověk musí být určitým způsobem jakoby fascinován přírodou, mít přírodu rád. A než se do toho člověk pustí, je dobré si nastudovat nějakou literaturu, podívat se na nějaká poučná videa, najít včelaře v blízkém okolí… Včela je živý tvor, takže když se něco pokazí, včeličky můžou umřít a to nechceme.
Jaký včelí produkt je velice užitečný?
Třeba propolis. To je ta kašička, která je pokaždé unikátní. Ony si to míchají podle toho, jak potřebují, a používají ji jako „izolaci“, vytvářejí si čisté prostředí uvnitř úlu. Když je někde hrubá struktura, včely mají tendenci všechny otvory do velikosti asi čtyř milimetrů pokrývat propolisem. A to funguje jako zábrana. Žádní paraziti, nečistoty, bakterie a tak dál se dovnitř nedostanou. A propolis můžeme zužitkovat i my, jak vnitřně, tak vně, na spousty, spousty věcí. Např. jako prostředek na hojení.
Kolik může být v úlu včel?
V jednom úlu je třeba dvacet, třicet tisíc jedinců zjara. Postupně to narůstá až na nějakých padesát šedesát tisíc.
Víte, proč se říká „zmatený jako včela“?
Včely mají tu nevýhodu, že když jsou stísněné v malém prostoru, tak se nedokážou orientovat, tak možná proto.
Jak daleko doletí včela?
To je dost podle počasí. Zjara to bývá pět set, sedm set metrů, do kilometru třeba. Potom, když už se víc otepluje, třeba v létě, tak i čtyři pět kilometrů.
Chodíte za včelkami jen tak, nebo používáte nějaké ochranné pomůcky?
Včela nemá tendenci sama útočit, ale může se stát, že ji omylem přimáčknu, pak včelka panikaří a brání se. Proto nosím včelařský klobouk, abych měl chráněný aspoň obličej. Když mě štípne do ruky, tak to tak nevadí.
Zdroje: Folkloráček, Wikipedia, Včelařský slovník