Camargue

Camargue je jedno z těch míst ve Francii, do kterého jsem se zamilovala hned při první návštěvě – a kam se od té doby s dcerou často vracíme. Tato oblast leží v deltě řeky Rhôny a je známá zvířaty, která zde žijí – polodivocí bílí koně, černí býci, kteří se dodnes používají na francouzskou (nekrvavou) obdobu býčích zápasů zvanou course ca-marguaise, a hlavně plameňáci.

Jedním z mých nejoblíbenějších míst je Parc ornithologique du Pont de Gau, kde lze plameňáky pozorovat po celý rok. Žijí jich tu tisíce a procházet se mezi nimi po dřevěných chodníčcích je silný zážitek. Létají vám nad hlavami, hlasitě se ozývají, krmí se a hnízdí přímo před vámi. V parku jsou na výběr kilometry pěšinek a stezek, které se táhnou podél mělkých přírodních jezer.

Klikatí se mezi rákosím, občas narazíte na lavičku, občas na pozorovatelnu. Když jsme tady byli poprvé, tehdy tříletá dcera tady naběhala pět kilometrů. Nechybí ani zastávka u solné hory, na kterou můžete vyšplhat a budete odměněni nádherným výhledem na rýžová pole. Domů si odsud vždy přivážíme sůl z Camargue, tzv. solné květy, je to také moc hezký dárek.

Na závěr dne se obvykle vydáme do městečka Aigues-Mortes, tedy Mrtví Orli. Tady nás čekají kamenné uličky, kavárny a spousta obchůdků. V létě pak den zakončíme v po-břežním městečku Saintes-Maries-de-la-Mer, kde najdete kilometry mělkých písečných pláží. Skvělý je piknik na pláži nebo pořádná zmrzli-na v některé z kaváren na pobřežní promenádě, u které si naplánujeme, kdy se sem zase vydáme.

Jen kousek odtud se rozprostírají slavné saliny, kde se sůl těží už po staletí. Odpočinout si tady můžete při jízdě malým vláčkem po solných polích, během níž se dozvíte spoustu zajímavostí o tradiční výrobě soli.