Petr Čech

Petr Čech je považován za jednoho z nejlepších fotbalových brankářů na světě.

Jak jste se stal fotbalistou?
Začínal jsem na sídlišti s kamarády v Plzni-Lochotíně a snil o kariéře profesionálního sportovce. Raději jsem hrál hokej, ale časem vyhrál fotbal. Měl jsem postupné cíle: být v mládežnickém týmu, zahrát si za Plzeň druhou ligu, pak první ligu, být v reprezentaci, v zahraničí, zahrát si Premier League, Ligu mistrů… A to se mi povedlo, prožil jsem krásnou kariéru.

Jaké to bylo hrát v největší fotbalové lize na světě?
Krásné, ale taky moc náročné. Lidé vidí jen zápasy a to, jak jsou hráči slavní. Ale za tím je tvrdá práce, spousta tréninků. Proti mně stáli nejlepší útočníci na světě, a tak jsem dělal detailní analýzy zápasů. I proto jsem hrál v anglické lize 15 let.

Jste jeden z nejlepších fotbalových brankářů v historii. Proč jste chtěl hrát na vaší pozici? Umíte hrát další pozice?
Původně jsem nebyl brankář, ale jednou nepřišel gólman na zápas a já musel do branky. No, a už jsem v ní zůstal. I jako brankář musíte umět hrát. Když se dostanu do pole, tak umím hrát i jako záložník, což je pozice, která mě bavila nejvíc.

Jak vypadal váš trénink? Musel jste mít nějaký speciální jídelníček?
Měl jsem pestrý trénink. Trénovali jsme s různými míči, využíval jsem pingpongové míčky, tenisáky i fotbalové míče různé velikosti, protože každá střela je jiná. Co se týče jídelníčku, nebyl jiný než u ostatních profesionálních sportovců.

Působíte teď po skončení vaší kariéry ve fotbale jako brankář v hokeji pro tým Guilford Phoenix. Jaký je pro vás rozdíl být brankář ve fotbale a v hokeji?
Úkol je stejný – nedostat gól. A to se mi daří. Hokej je rychlejší, je náročný na koncentraci, v masce musíte sledovat puk, který letí velkou rychlostí. Hokej byla ale vždycky moje velká láska, neopustil jsem ho, ani když jsem byl v Premier League, a chci se zlepšovat, protože věřím, že zlepšovat se můžeme v každém věku, pokud opravdu chceme.