Mojráček má problémy se čtením

Mojráček přišel ze školy smutný. „Stalo se něco, Mojráčku?“ ptala se ho maminka. „Ne-e,“ řekl Mojráček, ale maminka mu to nevěří. A tak ho chvilku přemlouvá, aby se jí svěřil, že jen tak mu bude umět pomoci. „Jsem smutný, protože mi ve škole nejde čtení. Ostatním dětem to problém nedělá, ale já, ať se snažím, jak se snažím, pořád mi to nejde,“ svěří se mamince zoufalý Mojráček.
„Mojráčku, neboj se,“ řekne po chvilce uvažování maminka, „budeme to čtení trénovat společně. Uvidíš, že se to časem zlepší.“ Ale Mojráček o tom nechce ani slyšet. Uteče do pokojíčku a volá na maminku, že ho už čtení nebaví. Maminka se trápí a přemýšlí, jak by mu mohla pomoci.
Po večeři se Mojráček může ještě chvíli dívat na pohádky v televizi. Maminka se svěří tatínkovi, co jejich synáčka trápí. „Víš, že se ani nedivím? Já jsem měl taky ve škole problémy se čtením,“ řekne tatínek. A tak ho maminka poprosí, aby zkusil Mojráčkovi nějak domluvit.
Tatínek dopil svůj večerní čaj, zvedl se od stolu a šel za Mojráčkem do obýváku. „Tak tobě prý dělá problém čtení?“ ptá se tatínek Mojráčka. Ten se na něj jen smutně podíval a přikývl. „Víš,“ povídal dál tatínek, „že mě to trápilo taky? Jak já jsem ve škole se čtením bojoval!“ Mojráček se na tatínka nevěřícně podívá, protože si neumí představit, že by něco neuměl. Nakonec se domluví na tom, že od zítřka budou čtení trénovat společně. Tatínek ještě večer vyhledá nějaké články o sportu, které budou Mojráčka určitě zajímat.
Druhý den volá maminka do školy paní učitelce, aby si s ní o Mojráčkově problému se čtením promluvila. Ta mamince potvrdí, že se opravdu Mojráček se čtením oproti ostatním dětem trápí, ale že to určitě není nic, co by díky píli nepřekonali. Paní učitelka také poradí mamince různé pomůcky, knížky a pracovní sešity. Maminka je hned po práci běží koupit, aby Mojráčkovi udělala radost.
Doma už tatínek s Mojráčkem pilně trénují a čtou si článek o tenise, který Mojráčka baví ze všeho nejvíc. „Maminko,“ ptá se Mojráček, „víš, proč někomu čtení nejde a druhému ano? Tatínek mi říkal, že je to proto, že každý je šikovný na něco jiného. Mně nejde čtení, ale hraju výborně tenis. Ty umíš moc dobře vařit, ale nedokážeš vyměnit žárovku. A tatínek, ten zase tu žárovku vyměnit umí, ale neuvaří ani vajíčka.“ Maminka se zasmála a podala Mojráčkovi nové knížky a pracovní sešity, které mu po cestě z práce koupila. Mojráček měl obrovskou radost, a tak teď každý den čtení pečlivě trénuje jak s tatínkem, tak s maminkou.

Tipy pro rodiče:

• Milí rodiče, myslete na to, že vaše dítě za problémy s učením nemůže a že to nedělá schválně. Děti s poruchou učení nejsou hloupé, pouze se jim nedaří osvojit si čtení, psaní nebo gramatická pravidla pomocí běžných výukových metod.
• Dělal i vám nějaký předmět ve škole problém? Vzpomeňte si, co vám pomáhalo, a zkuste to stejné se svým dítětem.
• Pravidelně s dítětem trénujte, povzbuzujte jej, motivujte a buďte trpěliví.
• Nepřehánějte to s procvičováním, stačí cca 20 minut denně. Snažte se dítěti domácí přípravu udělat zajímavou, abyste jej neodradili.
• Spolupracujte s třídním učitelem, výchovným poradcem, speciálním pedagogem nebo psychologem – poskytnou vám tipy na domácí přípravu.