Mojráček a kamarád, který se bojí psů

Sousedi od Mojráčka si koupili na zahradu malé štěňátko. Když se to Mojráček dozvěděl, rozběhl se hned k plotu. Jakmile pejska uviděl, oči mu jen zářily. „To je ten nejroztomilejší pejsek na světě!“ vykřikl nadšeně.

Od té chvíle na něj myslel skoro pořád. Taky by si moc přál mít doma psa. Jenže věděl, že rodiče s tím zatím nesouhlasí. Říkali, že je to velká zodpovědnost a že na to ještě není správný čas. Mojráček to chápal, i když ho to trochu mrzelo. O to víc si vážil toho, že může chodit za sousedy a se štěňátkem si hrát. Pejsek si ho rychle oblíbil. Jakmile Mojráček přišel k plotu, štěňátko přiběhlo, postavilo se na zadní a snažilo se ho olíznout přes laťky. Když byl na zahradě u sousedů, běhalo kolem něj, tahalo ho za tkaničky a občas mu skočilo do náruče. Mojráček se smál a měl pocit, že je to ten nejlepší kamarád na světě.

Jednoho dne se Mojráček domluvil s Kryštofem, že si spolu budou odpoledne hrát. Cestou k Mojráčkovi domů potkali souseda, který se vracel z pravidelné procházky se štěňátkem. Pejsek poskakoval a vrtěl ocáskem, když si Mojráčka všiml. „Ahoj, Mojráčku,“ pozdravil soused, „prosím tě, mohl bys mi pejska na chvilku pohlídat? Jen rychle zaběhnu do obchodu.“ „Jasně,“ přikývl Mojráček a vzal si od souseda vodítko. Štěňátko bylo neposedné, začalo Mojráčkovi radostně skákat na nohy, vrtělo ocáskem a snažilo se mu olíznout ruce. Pak se otočilo ke Kryštofovi a začalo poskakovat i kolem něj.

Kryštof ale celý ztuhl. Najednou hlasitě vykřikl: „Ať toho okamžitě nechá!“ Mojráček se lekl. Pejsek se lekl taky. Přestal skákat a stáhl se blíž k Mojráčkovi. Soused uslyšel křik, rychle vyběhl z obchodu a vzal si vodítko zpátky. „Všechno v pořádku?“ zeptal se soused starostlivě. Mojráček jen přikývl. Sám pořádně nechápal, co se vlastně stalo.

Když pak s kamarádem pokračovali domů, bylo chvíli ticho. Nakonec kamarád tiše řekl: „Já se psů bojím, víš?“ Mojráček se na Kryštofa překvapeně podíval, než se ale stihl na cokoli zeptat, Kryštof pokračoval: „Když jsem byl malý, kousnul mě pejsek od babičky. Hrozně jsem se lekl. Od té doby se bojím každého psa.“ Mojráčkovi to bylo líto. Nikdy ho nenapadlo, že by se někdo mohl bát takového malého štěňátka. „Tenhle je ale fakt hodný,“ snažil se ho Mojráček uklidnit, „on si chce jen hrát.“ Kryštof jen pokrčil rameny a řekl, že to ví, ale že se ho stejně i tak bojí.

Když přišli k Mojráčkovi domů, nachystala jim maminka svačinu, kterou si kluci chtěli sníst na zahradě. Štěňátko souseda bylo bezpečně za plotem. Poskakovalo po zahradě a radostně štěkalo. Mojráček k němu hned přiběhl a začal ho hladit přes dřevěné laťky. Pejsek vrtěl ocáskem a snažil se k němu natáhnout čumáček. Kamarád ale zůstal o kus dál. Držel si odstup a jen se díval. K plotu se nepřiblížil a bylo na něm vidět, že by nejraději byl někde úplně jinde. Mojráček ho ujišťoval, že se nemusí bát, že se k němu pejsek nemá jak dostat. Kamarád ho ale prosil, jestli by přece jen nemohli jít raději dovnitř.

Mojráček pochopil, že strach se nedá jen tak zahnat. I když on sám pejska miloval a jeho dovádění si moc užíval, jeho kamarád to měl jinak. A tak si šli hrát do pokojíčku, protože Mojráček nechtěl, aby se Kryštof u něj cítil zle. Mojráček totiž ví, že je důležité mít pro druhého pochopení.

TIPY PRO RODIČE:
• Obavy ze zvířat mohou mít u dětí různou příčinu:
o strach mají i jejich rodiče z důvodu špatné zkušenosti
o hyperprotektivní výchova
o úzkostné osobnostní ladění dítěte, tzn. že dítě má obavy i z jiných věcí, zvířat nebo situací.
• Vhodné je dítě zbytečně nestrašit.
• Naučte dítě, jak ke zvířatům bezpečně přistupovat.
• Pokud dítě trpí nepřiměřeným strachem, o situaci si s ním povídejte, a hlavně jeho strach nezlehčujte ani nezesměšňujte.
• Dítěti zkuste vysvětlit, že jeho obavy jsou zbytečné, a zkuste je jejich předmětu postupně vystavovat; připravte sebe i dítě na to, že se to hned nemusí dařit, buďte trpěliví.
• Jmenujte dítěti případy, kdy něco zvládlo nebo se něco nového naučilo, abyste jej ujistili, že není důvod si myslet, že by nepřekonalo i tento strach.
• Společně si naplánujte oslavu, jak s dítětem jeho překonání strachu oslavíte.