Mojráček a jeho nový kamarád

V sobotu ráno vstává Mojráček brzo. Nemůže dospat, protože ho dnes čeká první trénink tenisu po prázdninách. Neustále popohání maminku, aby si pospíšila. Ta se jen vesele usmívá a uklidňuje ho, že se nemusí bát, času mají dost a určitě na trénink nepřijdou pozdě. Před odjezdem si Mojráček ještě zkontroluje věci, jestli něco nezapomněl, a pak už konečně vyráží.
Na kurtech si Mojráček všimne, že se na tréninku objevil také nový chlapec. Moc si ho ale nevšímá, ostatně jako ani ostatní hráči. Chlapec se totiž s nikým nebaví. Nejdříve si Mojráček myslí, že je chlapec stydlivý, ale když se ani po dvou měsících pravidelného tréninku nic nezmění, začne být Mojráček zvědavý. „Maminko,“ ptá se jednou po tréninku Mojráček, „proč myslíš, že je ten kluk tak odtažitý? Bojí se nás? Nebo je za tím něco jiného?“ Maminka jen pokrčí rameny a neví, co víc by na to Mojráčkovi mohla říct.
O týden později pak sedí maminka na kurtech a sleduje, jak Mojráček trénuje. Přisedne si k ní cizí paní a dají se do řeči. Je to maminka toho tichého chlapce, o kterém mluvil Mojráček. Jelikož si maminky mají hodně co říct, domluví se, že si společně po tréninku zajdou na kávu. Mojráček je z návštěvy trochu nervózní, neví, jestli se s ním bude kluk – Michal – bavit. Michal bydlí s rodiči v obrovském domě se zahradou. Maminky si sednou na terasu, pijí kávu a povídají si. Michalova maminka nachystá klukům svačinu a pobídne je, aby si šli hrát na zahradu. Mojráčkovi hned padne do oka dům na stromě, strašně rád by si tam šel hrát, ale neví, jestli by to Michalovi nevadilo. A tak po sobě kluci jen tak pokukují. Nakonec je Michalova maminka pobídne, aby si v domečku na stromě hráli a Michal ať ukáže Mojráčkovi své hračky.
Mojráček je ze všeho úplně nadšený, vůbec nevěřil, že Michal bude mít tolik zajímavých hraček. Po chvíli se spolu začnou bavit, Mojráček se ptá Michala, proč se na tenise vždy drží stranou a nemluví s ostatními. „Víš, Mojráčku,“ řekne Michal, „já totiž nevím, o čem se se všemi mám bavit.“ Mojráček o tom chvíli uvažuje a pak dostane nápad. Na příštím tréninku začne ostatním vyprávět, jak byl u Michala na návštěvě a jaký má parádní dům na stromě. Děti jsou zvědavé a rády by domeček na stromě také viděly. Začnou se Michala vyptávat, kdo mu ho postavil, co vše tam má za hračky… A od té doby už Michal nestojí mimo partu, ale se všemi se kamarádí.

Tipy pro rodiče:

• Rozvíjejte sociální dovednosti dítěte.
• Zapojujte dítě do kolektivu odmala.
• Podporujte dítě v seznamování se s ostatními, dejte mu prostor najít si kamarády.
• Pokud je dítě stydlivé a neví, o čem se s jinými dětmi bavit, dejte mu jasný návod, jak se připojit do hry, a návrhy různých témat (škola, kroužky, hračky, zvířátka…).
• Učte dítě rozpoznat, že druhý nemá o kamarádství zájem. Vysvětlete, že to není jeho chyba, že za to nemůže a nedělá nic špatně. Připravte dítě na odmítnutí.
• Učte dítě rozpoznat, kdo je jeho kamarád a kdo ne. Že kamarád je ten, se kterým si může hrát, povídat, učit se, svěřit se mu, smát se i plakat.