Mojráček a plány na prázdniny

Zanedlouho bude konec školního roku a paní učitelka se ve škole ptala dětí, co plánují přes léto dělat. Některé děti pojedou k prarodičům na prázdniny, jiné s rodiči k moři, některé na letní tábor. Mojráček ještě plány na léto nemá, určitě pojede za babičkou a dědou, ale rád by objevil i něco nového. Moc se mu líbilo vyprávění jednoho spolužáka o tom, jak každý rok jezdí na tábor.

Při večeři vypráví Mojráček mamince, co dělali ve škole, a prosí ji: „Maminko, já bych chtěl taky letos na tábor. Péťa říkal, že jezdí pokaždé na 14 dní pod stan a že si na tom táboře musí děti samy vařit, koupou se v řece a chodí na výlety. To by se mi určitě líbilo.“ Maminka se moc nadšeně netváří, protože takové stanování není jen tak. Zato tatínek začne vzpomínat, že taky jako dítě na podobné tábory jezdíval a moc se mu tam líbilo. Aby přesvědčil maminku, že je to dobrý nápad, navrhne tatínek, že si společně takové stanování vyzkouší třeba o víkendu. S Mojráčkem pak před spaním našli kemp u jezera a zarezervovali si místo. Druhý den čekal tatínek na Mojráčka před školou a zašli společně koupit stan a potřebné vybavení pro kempování.

V sobotu ráno Mojráček nemohl dospat, běhal po domě a popoháněl maminku a tatínka, aby už vyrazili. „Mojráčku, proč si s sebou bereš tablet? Ten se na kempování přece nenosí. Raději si sbal do batohu baterku a nezapomeň teplé oblečení, pláštěnku a mapu,“ radil Mojráčkovi tatínek. Mojráček si vše poctivě zabalil, maminka zkontrolovala, že mají všechno, a tatínek odnesl věci do auta. Mohli vyrazit.

Cesta ubíhala rychle, venku svítilo sluníčko a zanedlouho dorazili do kempu. Mojráčkovi se moc líbilo jezero a hned se chtěl jít koupat. Ale tatínek ho zastavil s tím, že nejprve musí přece postavit stan a nanosit věci z auta. Mojráček pilně pomáhal, u stavění stanu se s tatínkem moc nasmáli, a když měli vše hotovo, mohli vyrazit na obhlídku okolí. Při cestě zpátky míjeli restauraci, ze které se linula vůně grilovaného masa. To měl Mojráček moc rád, a tak prosil rodiče, aby si do té restaurace zašli na večeři. „Ne, ne, Mojráčku,“ řekla maminka, „chtěl jsi kempovat se vším všudy. Na táboře si taky budeš muset připravit večeři sám, tam žádné restaurace nebudou.“ A tak se vrátili ke stanu, Mojráček nanosil dříví a s pomocí tatínka rozdělal oheň, nad který zavěsili kotlík a v něm si ohřáli guláš z konzervy. Pak si ještě chvíli povídali a šli spát.

Noc byla teplá, a tak se jim spalo opravdu dobře. Ráno se nasnídali, přichystali si svačinu a vypravili se na výlet. Mojráček se po celodenním výšlapu cítil unavený, byl rád, že jsou zpět u jezera, šel se vykoupat a pak ho čekala příprava večeře. To už se mu ale vůbec nechtělo, jenže maminka se nenechala přesvědčit. Přece jen na táboře si bude Mojráček muset vařit úplně sám. Po večeři ho ještě čekaly povinnosti – musel s tatínkem sbalit stan a vše odnést do auta, aby se mohli vypravit domů. V autě se tatínek Mojráčka ptal, jak se mu kempování líbilo. Ten přiznal, že to je sice zábava, ale že letos by na tábor ještě asi raději nejel.

Tipy pro rodiče:
• Dobře zvažte výběr táboru a dítě na pobyt připravte.
• Pokud jede dítě poprvé, zkuste vybrat tábor, na který může jet i se svým kamarádem.
• Zvolte tábor, který je blízko vašeho bydliště. V případě potřeby můžete pro dítě přijet a jeho pobyt předčasně ukončit.
• Vybírejte tematicky zaměřený tábor podle zájmů vašeho dítěte. Dovolte mu se na výběru podílet.
• Pokud hledáte tábor pro menší dítě, zkuste některý z příměstských táborů bez přespání.