Mojráček a domácí vzdělávání

V pátek vyzvedla Mojráčka u školy maminka, a protože bylo venku hezky, nejeli autobusem, ale šli domů pěšky. Mojráček mamince po cestě domů vyprávěl, co se ten den dělo ve škole a že jim paní učitelka představila novou spolužačku, která ale s nimi nebude každý den ve třídě, protože se bude učit doma. „Mami,“ řekl Mojráček, „to musí být fakt děsně prima učit se doma. Nemuset ráno brzo vstávat, nepsat testy a mít za učitelku tebe! To by se mi líbilo…“

Maminka Mojráčkovi vysvětlila, že jeho nová spolužačka má sice domácí vzdělávání, ale že to rozhodně neznamená, že by nemusela ráno vstávat a učit se jako ostatní děti, které chodí do školy. A že na rozdíl od výuky ve škole, kdy občas může něco opsat z tabule nebo kdy nějaká cvičení vyplňují žáci kolektivně, při učení doma bude muset všechny úkoly plnit sama, bez pomoci ostatních. A že to rozhodně není žádná legrace, jak si Mojráček představuje. I přesto Mojráček trval na tom, že to musí být větší pohoda než se učit ve škole. A tak mu maminka navrhla, že si domácí vzdělávání můžou společně vyzkoušet během víkendu. Mojráček byl nadšený a říkal si, že jeho maminka určitě nebude tak přísná, jako je paní učitelka ve škole.

V sobotu ráno Mojráčka probudil budík. Jelikož se moc těšil na nový zážitek, ani moc neprotestoval, že musí vstávat brzo. Nasnídal se a pak si nachystal věci na učení. První dvě hodiny ho docela bavily. Jenže pak začal být celkem unavený. Nemohl si totiž ani na chvíli odpočinout, nemohl koukat jen tak z okna, hrát si s propiskou nebo si jen tak čmárat do sešitu. Jeho maminka totiž všechno viděla, na všechny otázky jí musel odpovědět. Dopoledne uběhlo a „škola“ skončila. Mojráček utíkal za kluky na hřiště a hned jim vyprávěl, jaké je to domácí vzdělávání dřina. Večer si o tom povídali s maminkou a ta se ho ptala, jestli se stále chce učit raději doma. Mojráček ani chvíli nezaváhal a odpověděl, že raději bude chodit do normální školy.

Tipy pro rodiče:
• Domácí vzdělávání bylo v minulosti hojně využíváno rodinami, které žily v odloučených či těžce dostupných lokalitách. Dnes je to spíše trend, který využívají rodiče, kteří jsou nespokojeni s nabídkou běžných škol.
• Při výběru školy a typu vzdělávání myslete na to, že domácí výuka není vhodná pro všechny děti. Pokud si nejste jisti, zda ji vaše dítě zvládne, vyhledejte pomoc odborníka, může pomoci i psycholog.
• Pro děti s psychickými potížemi, sociální fobií, úzkostmi atd. je domácí vzdělávání vhodné jen dočasně, dokud se jejich stav nestabilizuje.
• Pokud se rozhodnete své děti učit doma, potřebujete mít vyjádření pedagogicko-psychologické poradny a musíte splňovat odpovídající požadavky na vzdělání.
• Při domácím vzdělávání musí být dítě registrováno v některé škole, kam bude docházet na pravidelné přezkoušení.
• Dítě je vhodné vzdělávat každý den v přesně vymezený čas, dodržovat schéma vyučovacích hodin a přestávek. Jelikož nemá dítě doma možnost vytvářet si sociální vazby se spolužáky, je vhodné, aby navštěvovalo nějaký zájmový kroužek, kde tyto vazby s vrstevníky může získat.