Proč udržovat tradice?

Blíží se čas Velikonoc a ve škole si děti povídaly s paní učitelkou o tom, jak se na ně doma připravují, jaké tradice dodržují, s kým tráví čas. Mojráček se ale tentokrát držel stranou a moc se mu o Velikonocích mluvit nechtělo, protože je trávil úplně jinak než ostatní a měl strach, že by se mu děti smály. On totiž každý rok s tatínkem pletl pomlázku a nechodil hledat na zahradu vajíčka a jiné sladkosti, které mu tam schoval velikonoční zajíček.

Doma byl u večeře Mojráček zamlklý. Rodiče se ho ptali, co ho trápí. „Mami, tati,“ řekl smutně Mojráček, „já bych chtěl letos slavit Velikonoce jako ostatní děti ze školy. Taky bych rád hledal schovaná vajíčka a tak. A pomlázku se mi letos asi ani plést nechce.“ Tatínek neskrýval zklamání, protože si myslel, že právě tohle Mojráčka vždy bavilo. Ale nechtěl ho do ničeho nutit, a tak souhlasil, že to letos může být jinak. „A proč najednou, Mojráčku, nechceš slavit Velikonoce tak jako jindy?“ ptala se maminka. Mojráček odpověděl, že nechce být jednoduše ve škole za exota, který slaví Velikonoce jinak.

O víkendu se k tématu Velikonoc rodiče ještě vrátili. „Víš, Mojráčku,“ začala maminka, „to, jak slavíme Velikonoce, nám s tatínkem připomíná domov a dobu, kdy jsme my byli děti. I když už jsme dospělí a bydlíme v zahraničí, nechceme na naše tradice zapomenout a rádi bychom je předali i tobě. Ale chápeme, že chceš Velikonoce trávit jako tví kamarádi. A tak nás napadlo, že bychom mohli udělat obojí.“ A pak Mojráčkovi s tatínkem vysvětlili, jak by si to představovali. Že by nejprve Mojráček s tatínkem upletl pomlázku a pak šel hledat vajíčka. Ptali se ho ještě na další tradice, které dodržují jeho kamarádi, aby si je mohli také vyzkoušet. Mojráček byl moc rád, že se na něj rodiče nezlobí kvůli tomu, že chce měnit jejich zvyky.

Večer si s ním maminka ještě povídala o tom, že se za své tradice nemusí stydět. Že to rozhodně neznamená, že by byl jiný nebo divný. Pak si povídali o tom, že tak, jako se Mojráčkovi líbí jiné tradice, mohly by se líbit jeho tradice ostatním dětem. Maminka mu nasadila brouka do hlavy, protože mu řekla, že by mohl zkusit kamarádům nabídnout, aby si k nim přišli uplést pomlázku. Celé dopoledne ve škole o tom přemýšlel, až se nakonec odpoledne při poslední přestávce odvážil kamarádů zeptat, jestli by chtěli vidět, jak se slaví Velikonoce v Česku. Kamarádi souhlasili, protože o jiných zvycích toho moc nevěděli.

A tak se sešli u Mojráčka a užili si spoustu legrace při pletení pomlázky, protože se jim stále pletly ruce jedna přes druhou. Obdivovali Mojráčka, že on má svou pomlázku upletenou za chviličku a že vypadá úplně jinak než ty jejich nepodařené. Mojráček jim vysvětlil, že on to už několik let pilně trénuje. Maminka dala dětem ochutnat spoustu dobrot, které se v Česku tradičně pečou, nejvíc jim chutnal velikonoční beránek a perníčky. Navečer se kamarádům ani nechtělo domů, ale domluvili se s Mojráčkem, že společně o Velikonocích půjdou hledat a sbírat vajíčka. A uprosili Mojráčkovu maminku, aby jim napekla ještě pár perníčků.

Tipy pro rodiče:

• Tradice nám pomáhají uchovat si národní identitu, posilují rodinné vazby a díky tradicím můžeme trávit společně čas s blízkými.
• Pokud rodiče předávají zvyky a tradice svým dětem, zvyšují si tím svou hodnotu v očích dětí.
• Pro dítě je důležité nejen znát tradice své rodné země, ale také se naučit tradice země, ve které žije. Rodiče musí najít kompromis mezi oběma těmito světy.
• Pokud dítě odmítá dodržovat tradice rodiny, ptejte se, co jej k tomu vede. Často je to jen strach z jinakosti a snaha zapadnout do kolektivu vrstevníků.