Rodina plná sourozenců vs. jedináček

Jednoho dne se vrátil Mojráček po škole domů plný nadšení a vyprávěl své mamince, že má ve třídě nového spolužáka Teodora, který má pět sourozenců. „Mami,“ vyhrkl Mojráček, „to by bylo super, kdybych měl taky tolik sourozenců! To bychom si mohli rozdělit domácí práce, já bych všechno nemusel dělat sám a taky bych třeba nemusel vůbec vysávat, protože by to dělal někdo z nich.“ Maminka se jen usmívala, ale nic neřekla. Jen si pomyslela, že nikdy nic není tak růžové, jak se zdá, ale nechtěla Mojráčkovi kazit jeho nadšení.

O týden později pozval Mojráček pár kamarádů, včetně Teodora, k sobě na návštěvu. Hráli si na zahradě, dováděli a všichni byli zvědaví, co Teodor doma dělá, jací jsou jeho sourozenci a jaké to vlastně je, mít jich tolik. Teodora zase zajímalo, co baví ostatní kluky, a taky se vyptával Mojráčka, za co má tolik medailí. Mojráček mu vyprávěl, že chodí už několik let na tenis. A navrhl Teodorovi, že by mohl chodit na tenis s ním. Ten však zavrtěl hlavou a řekl mu, že jeho rodiče si nemohou dovolit více než jeden kroužek pro každé z dětí. A on že už chodí na klavír.

Mojráčkovi to vrtalo hlavou a večer se na to zeptal maminky. „Víš, Mojráčku,“ řekla mu maminka, „on každý kroužek stojí hodně peněz. To máš vybavení, trenéra a tréninky, jízdné na soutěže a zápisné. Platit kroužky šesti dětem je opravdu náročné. A nebylo by spravedlivé, aby jeden ze sourozenců měl kroužky dva a ostatní jen jeden nebo žádný.“

Další týden šel na oplátku Mojráček na návštěvu k Teodorovi. Moc si to u něj užíval, protože konečně nemusel nikoho dlouho přemlouvat, aby s ním hrál třeba fotbal. Díky všem Teodorovým sourozencům jich bylo dost na pořádný zápas. Mojráček se také dozvěděl, že každý ze sourozenců má přidělenou svou domácí práci, a aby se nehádali, každý týden se střídají s tím, co kdo musí udělat. Návštěva u Teodora se moc vydařila a domluvili se na tom, že si to co nejdříve zopakují.

Večer Mojráček přemýšlel o tom, že mít spoustu sourozenců může být sice fajn, ale taky je to často náročné. A domácí práci, kterou nemá rád, by se stejně ani tak nevyhnul.

Tipy pro rodiče:

• Obecně se má za to, že dítě, které vyrůstá se sourozenci, má lepší sociální dovednosti. Výhodou velké rodiny je také to, že dítě má větší možnost v případě potřeby najít potřebnou pomoc a podporu.
• Jedináčci jsou často považováni za rozmazlené, sobecké jedince. Pokud dítě opravdu takové je, není to dáno tím, že vyrůstá samo, ale výchovou.
• Pokud máte jen jedno dítě, kterému chybí sociální kontakty, zkuste to vyvážit návštěvou různých dětských skupin, kroužků, dětských hřišť.
• Absenci sourozence nevyvažujte přemírou hraček, dítě pak často nezná hodnotu peněz.
• Jedináčka učte empatickému chování a týmové spolupráci, ať už v rámci kontaktu s jinými dětmi, nebo společně tráveným časem, hrou apod.
• Bez ohledu na počet dětí v rodině jsou ve výchově vždy důležité určité hranice, které by neměly být překračovány.