Dětské tábory

Léto se blíží a Mojráček se už nemůže dočkat, až pojede na svůj oblíbený sportovní tábor. Jezdí tam už několik let s kamarádem Alexem a pokaždé se tam moc těší na hry, kamarády a spoustu zábavy. Letos se ale něco změnilo. Poprvé měla jet s Alexem i jeho mladší sestra Amálka. Alexovi rodiče si přáli, aby Amálka zažila to samé, co on, a tak ji přihlásili na stejný tábor. Amálka ale ze sportovního tábora moc nadšená nebyla. Snila o Barbie táboře, kde by si mohla hrát celý den s panenkami, mohla se oblékat jako Barbie a našla si tam spoustu kamarádek, které by milovaly panenky stejně jako ona.

Amálčina maminka se rozhodla, že zjistí více informací o táboře, na který chtěla Amálka jet. Vůbec to nebylo tak, jak si Amálka představovala. S panenkami si tam holčičky sice mohly hrát, ale jinak to bylo skoro stejné jako jiné tábory. Děti chodily na výlety, trávily spoustu času venku, soutěžily. To, co maminka zjistila, řekla Amálce. Té se to ale moc nelíbilo, nechtěla sportovat a nerada chodila na túry s batohem. A tak to vypadalo, že Amálka nakonec na žádný tábor nepojede.

Ke konci školního roku pozvala Mojráčkova maminka rodiče Alexe na návštěvu, aby se domluvili, kdo letos odveze kluky na tábor, co si vezmou s sebou, a další podrobnosti. Kluci byli nadšení, moc se těšili a porovnávali si novou tábornickou výbavu. Amálka je poslouchala a tvářila se moc smutně. „Co tě trápí, Amálko?“ ptala se Mojráčkova maminka. Amálka jí řekla, že ona letos na žádný tábor nejede, že nechtěla, ale že klukům trochu závidí. Alexova maminka pak vyprávěla, proč Amálka na tábor nepojede, a že i kdyby nakonec přece jen chtěla, už je pozdě, protože jsou všechny obsazené. Mojráčkova maminka chvíli přemýšlela a pak řekla, že její kamarádka z práce má dceru, která byla loni na Barbie táboře, a moc se jí tam líbilo. Letos tam jede znovu, a pokud bude Amálka chtít, může jet taky, protože od spolupracovnice věděla, že se jim tam uvolnilo několik míst. Doma maminka o táboře vyprávěla Amálce a té se nápad nakonec líbil. Hned druhý den její maminka vše zařídila.

Amálka byla před odjezdem hodně nervózní, nevěděla, co ji čeká, ale zároveň se moc těšila. Na táboře se však rychle skamarádila s několika holčičkami, a i když se jí stýskalo po mamince, nakonec vše zvládla. Nejenže měla spoustu zážitků, ale i nových kamarádek. A moc se těšila, že pojede příští rok znovu.

Tipy pro rodiče:

• Věnujte výběru tábora dostatek času, najděte si recenze, vybírejte tak, aby byl zaměřen na téma, které dítě zajímá.
• Na začátek vybírejte spíše příměstské tábory. Tábory s přespáním jsou vhodné pro děti, které již zahájily školní docházku. Neexistuje však žádné obecné doporučení, v kolika letech by mělo dítě na tábor vyrazit. Řiďte se pocity a přáním dítěte.
• Nenuťte dítě jezdit na tábor, pokud samo nechce.
• Výhodou je, pokud může dítě jet na první tábor spolu se sourozencem, kamarádem. Pokud si nejste jistí, jak dítě svůj první tábor zvládne, vyberte nějaký v dojezdové vzdálenosti. Nedoporučujeme na začátek vybírat tábory v zahraničí.
• Dítě by mělo zvládat odloučení od rodičů, zkuste jej nechat přespat u příbuzných nebo přátel.
• Dítěti můžete připravit „krabičku první pomoci“, kam mu vložíte např. společnou fotku, kamínek pro štěstí, oblíbenou sladkost nebo nějakého hrdinu/plyšáka. Krabičku můžete dát dítěti do batohu nebo předat vedoucímu a vysvětlit dítěti, za kým si pro ni může přijít.