Mojráček a jeho první láska

V pátek odpoledne přišla k Mojráčkovi domů jeho sestřenice Alice. Měla u nich zůstat na víkend a moc se na to těšila. Hlavně na to, až tetě a strejdovi řekne, co toho dne viděla. Ti budou koukat! Celé odpoledne na všechny vrhala významné pohledy a vydržela to až do večeře. Když se usadila u stolu, místo toho, aby začala jíst, spustila: „Dneska jsem na cestě ze školy viděla Mojráčka! Držel se za ruku s nějakou holkou, a dokonce si dali pusu!“

Mojráčkovi rodiče si vyměnili udivený pohled, pousmáli se, ale nic neřekli. Mojráček se snažil tvářit, jako by ho to vůbec nezajímalo, ale zčervenal jako jahoda. Nikdo nic neříkal, ale když dovečeřeli, začala o tom Alice mluvit znovu. Mojráček opět zrudnul a bylo na něm vidět, že se o tom nechce bavit. Jenže to už se k Alici přidala i jeho maminka a začala vyzvídat: „Jak se ta holčička jmenuje? Jak dlouho se znáte? Co dělají její rodiče?“ Tatínek se ji snažil zastavit, ale maminka se nedala odbýt. „Mojráčku,“ pokračovala maminka, „co kdybys ji zítra přivedl k nám? Ráda bych se s ní seznámila a popovídala si s ní.“

V tu chvíli to už Mojráček nevydržel, obrátil oči v sloup a zvedl se od stolu. „Mami, prosím, nech toho!“ řekl a utekl do svého pokoje. Maminka se chtěla vydat za ním, ale tatínek ji zastavil. „Nech ho chvíli být,“ řekl tatínek mamince, „myslím, že si to zatím potřebuje sám promyslet. Buď trpělivá, však on za námi přijde sám.“ Maminka si povzdechla, ale po chvíli se uklidnila a rozhodla se tedy počkat. Poprosila také Alici, aby o tom před Mojráčkem už nemluvila.

Dny plynuly a maminka se občas zkoušela Mojráčka na holčičku zeptat, ale ten ji vždy jen odbyl. Nakonec to vypadalo, že je nejlepší nechat to úplně být. Po několika dnech, když se situace uklidnila, přišel Mojráček k mamince s mobilem v ruce. „Mami, podívej,“ ukázal jí fotku slečny s dlouhými hnědými vlasy a velkým úsměvem. „To je Klárka. Kamarádíme se a je fakt skvělá!“ Maminka byla moc ráda, že jí Mojráček Klárku ukázal a moc se jí líbila.

„Ta je moc krásná, Mojráčku,“ řekla maminka. Pak si spolu povídali o tom, že Klárka taky chodí na tenis a mají toho s Mojráčkem hodně společného. Mojráček měl Klárku moc rád a slíbil mamince, že ji možná někdy přivede na návštěvu. Maminka mu ale musela slíbit, že se Klárky nebude pořád jen na něco vyptávat.

Večer se maminka s úsměvem svěřila tatínkovi, že jí Mojráček ukázal fotku Klárky a také jí o ní hodně vyprávěl. „Víš,“ řekla maminka, „myslím si, že se nám ten kluk poprvé zamiloval.“ Tatínek se usmál a řekl mamince, že si to taky myslí. Že ale nemůžou na Mojráčka tlačit, musí si to sám srovnat v hlavě. Maminka souhlasila a oba pak s úsměvem vzpomínali na své první dětské lásky.

Tipy pro rodiče:
• Pro rodiče je často těžké mluvit s dětmi o lásce a sexualitě. Je však potřeba o tom mluvit bez ostychu.
• I zde platí, že děti se učí nápodobou, to, jak se k sobě chovají rodiče, bude dítě s největší pravděpodobností kopírovat i ve svých vztazích.
• Někdy mohou být děti (zejména předškolního věku) nadměrně zaujaty svými pohlavními orgány a zkoušejí různé stimulace. Zde je důležité, aby rodiče přistupovali k celé situaci velmi citlivě, dítěti tyto projevy nezakazujte, ale vysvětlete, že něco takového je možné dělat pouze v soukromí. Zdůrazněte dítěti, že na jeho intimní partie by mu neměl nikdo sahat, nemělo by je nikomu ukazovat a mělo by na toto umět říct ne a svěřit se vám.
• Neexistuje ideální věk na otevření tématu plození dětí, obecně platí, že dříve je lepší než později (přiměřeně od cca 5–6 let). Předejdete tak tomu, že se o tom dozví nevhodným způsobem od někoho jiného. U starších dětí je potřeba hovořit také o nástrahách internetu.