Bedřich Hrozný

Mezinárodně uznávaný jazykovědec, klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkého národa Chetitů. Archeolog, univerzitní profesor a zakladatel oboru chetitologie.

Narodil se v Lysé nad Labem jako syn evangelického faráře. Starověké biblické příběhy, které mu otec předčítal, ho zaujaly natolik, že položily základy jeho celoživotnímu zájmu o dějiny Předního východu. Studoval na gymnáziu, kde se naučil základům hebrejštiny a arabštiny. Pak odešel do Vídně, otec chtěl, aby byl knězem. Jeho ale studia nebavila. Začal studovat orientální jazyky – sumerštinu, asyrštinu, aramejštinu, etiopštinu a další. Nakonec jich ovládal deset. V Berlíně studoval orientalistiku. Zabýval se především klínovým písmem, které používali ve starověké Mezopotámii. V roce 1904 odjel do Turecka, Sýrie, Palestiny a Egypta, kde se podílel na překladech klínopisných textů. Po návratu do Vídně pracoval v univerzitní knihovně. Roku 1906 byl německou expedicí objeven 150 kilometrů od Ankary velký archiv chetitských králů, který obsahoval mnoho hliněných tabulek popsaných již známým klínovým písmem, ale neznámou řečí, kterou badatelé nedokázali rozluštit. Hrozný několik měsíců pilně pracoval, aby rozluštil, přeložil a pochopil texty dávno zaniklých kultur. Roku 1915 pak předložil rozluštění daného jazyka, dokonce sestavil i jeho stručnou mluvnici. Výsledky vydal knižně v roce 1917. Po vzniku Československa (1918) byl jmenován profesorem klínopisu a dějin starého Orientu na pražské univerzitě. Účastnil se několika expedic na Přední východ, kde nalezl zajímavé archeologické památky. Objevil například tisíc hliněných tabulek, na nichž byly dopisy a smlouvy asyrských kupců. V jiných pak vyčetl, že už staří Sumerové znali slad a uměli vařit pivo. Díky svému objevu byl přezdíván „český Champollion“.

Zdroj: Wikipedia, https://nasivynalezci.webnode.cz/bedrich-hrozny2/