Italské knihy pro děti

Italové jsou po celém světě známí svým skvělým vztahem k dětem. A přinejmenším bohatá nabídka dětské literatury to potvrzuje. Dokonce i na pultech českých knihkupectví je to poznat, knížek od italských autorů a autorek najdeme mnoho, pro všechny věkové kategorie. Když hledáte příběhy, najdete knížky o dinosaurech i o dracích nebo o kocourkovi a čarodějce (Puf a Brunhilda: Kolo osudu od Barbary Cantini). Pokud chodíte do montessori školy či školky, možná máte doma některou z naučných knížek od Chiary Piroddi (třeba Moje první kniha o vesmíru). O přírodě umí dobře psát i Cristina Banfi (Zvířecí nechuťáci, Naše planeta). A možná máte doma na poličce nejklasičtější italskou dětskou klasiku všech dob, příběh o dřevěném panáčkovi Pinocchiovi, kterému povyroste nos vždycky, když zalže. Tu napsal Carlo Collodi a možná jste nedávno viděli její nejnovější filmové zpracování.

Dnes bychom vám ale chtěli představit pozoruhodného učitele a spisovatele jménem Mario Lodi. V Itálii je uznávaným pedagogem a proslul hlavně svým moderním přístupem k dětem, založeném na vztahu a vzájemném učení. Od svých žáčků sesbíral i hlavní myšlenky ke své nejslavnější knížce – Čipí. Je to poetický příběh o malém vrabčákovi, který odvážně objevuje svět. Setkává se s květinou Kytí, s Ohnivou koulí – sluníčkem i s Pánem noci – sovou. Překoná zimu, bouři a setkání s lovcem. Potom se zamiluje do vrabčice Vrabí, mají spolu malá vrabčátka a nakonec Čipí zachrání všechny kamarády před velkou šelmou s drápy. Knížka je o odvaze a o přátelství a osloví všechny děti od 6 let a možná i mladší.

Pro samostatné čtenáře letos v Česku vyjde další kniha Maria Lodiho – Mírové pohádky. Knihkupectví na ni lákají tímto textem: „V Mírových pohádkách vystupují geniální vynálezci, ambiciózní generálové a králové, znudění televizní diváci, odložené věci, děti, které se skamarádí s vlkem, létající třída na výletě, děti rozbíjející zeď kvůli přátelství, oživlý křídový panáček, mluvící ruka, učitelé, kteří si dají spravit oči, aby viděli jako děti…“ Zdá se, že bude stát za přečtení!

Ještě se pozastavíme u překladu z italštiny do češtiny. V knížce Čipí mají postavy jména přesně podle toho, kým jsou: Margheri (od margherita, sedmikráska), Passero (= vrabec), Palla di fuoco (= Ohnivá koule). Český překlad používá lehce dětinská jména, rýmující se s vrabčákovým jménem Čipí: Kytí pro květinu a Vrabí pro vrabčici. Čipí, Kytí a Vrabí čtenáře ale jistě baví. Hezké počtení, a pokud jsme na nějakého italského autora zapomněli, napište!