Mojráček a spolužačka s anorexií

Paní učitelka si pro žáky připravila tematický týden. Budou si povídat o zdravém životním stylu, o tom, jak je důležité sportovat, chodit na procházky, jíst zdravě a pravidelně. Každý den měly mít děti na svačinu něco zdravého, ať už ovoce, nebo zeleninu. Hned v pondělí si povídali o tom, jaké jídlo mají nejraději a které jim naopak vůbec nechutná. Pepík nemá rád ryby, Alice nejí rajčata, Filip nejí zeleninu vůbec a Mojráček zase nesnáší sýry. Děti dlouho diskutovaly o tom, proč někomu něco nechutná, a paní učitelka jim vysvětlovala, proč je důležité jíst všechno, jaké živiny a vitamíny z jídla dostávají, co se může stát, když některá jídla vynechají nebo když nejedí vůbec.

V úterý děti čekal výlet na farmu, kde jim ukázali, jak se která zelenina pěstuje a zpracovává, jaká zvířata se chovají pro maso, jak se zpracovává mléko a výrobky z něj. Děti to moc bavilo, mohly si vyzkoušet výrobu sýrů a kousek si pak odnést domů spolu se zeleninou v bedýnce. Mojráčka výroba sýrů moc bavila, a i když je sám nemá rád, byl na sebe pyšný, že kousek přece jen ochutnal. A tak to šlo celý týden, děti sportovaly, vyprávěly si o tom, co pro své zdraví dělají, přestávky trávily venku na čerstvém vzduchu.

V pátek pro ně měla paní učitelka překvapení. Do třídy spolu s ní přišla nová spolužačka. Jmenovala se Ema a byla to moc hezká holčička. Spolužáci si hned všimli, že Ema je hrozně hubená. Paní učitelka dětem vysvětlila, že Ema se s rodiči přistěhovala nedávno, že je o rok starší než oni, a pobídla Emu, aby dětem vysvětlila, proč loni ve škole skoro vůbec nebyla. Ema byla nejdřív hodně nervózní, ale začala novým spolužákům vyprávět o tom, že se léčí s anorexií. Nejdříve dětem vysvětlila, co to vlastně je, jak postupně přestávala jíst, až nakonec nejedla skoro nic. Děti napjatě poslouchaly. Ema vyprávěla dál, popsala jim, že kvůli nedostatku jídla byla pořád unavená, slabá, až nakonec skončila v nemocnici, kde se dlouho léčila. Vyprávění ukončila tím, že i když pořád musí chodit na kontroly, tak už jí zase skoro vše a moc ráda sportuje. Když skončila, spolužáci ji odměnili nadšeným potleskem a jeden přes druhého ji chválili, protože překonat anorexii chtělo opravdu velkou odvahu.

Večer vyprávěl Mojráček dojmy ze školy mamince. Pořád opakoval, jak je Ema statečná, že zjistil, že taky ráda hraje tenis, a že spolu budou chodit na tréninky, až nabere trochu víc síly. Maminka ocenila Eminu odvahu a řekla Mojráčkovi, že když bude chtít, může ji někdy pozvat k nim domů.

Tipy pro rodiče:

Mezi nejčastější typy poruch příjmu potravy patří anorexie a bulimie. Objevují se často v období dospívání. V obou případech je nutné vyhledat odbornou pomoc psychologa, psychiatra a pediatra.

• Prevence:
• Budujte zdravé sebevědomí dítěte.
• Stanovujte dítěti přiměřené nároky, oceňujte jej.
• Snažte se vybudovat v dítěti zdravý pohled na sebe, svět a „idoly krásy“.
• Dodržujte zásady zdravého životního stylu, sportujte, choďte na procházky…

• Neshazujte sebevědomí dítěte tím, že budete poukazovat na jeho nedokonalosti, naopak jej podporujte ve zdravé sebelásce.

Pokud si všimnete nezdravých stravovacích návyků, toho, že dítě nejí, nebo jiných změn, nečekejte a vyhledejte odbornou pomoc. Neléčená bulimie a anorexie může mít fatální důsledky pro zdraví dítěte (u anorexie až smrt).