Mojráček chce drahý mobil

Blíží se Vánoce a rodiče se ptali Mojráčka, jestli už ví, co by si přál od Ježíška za dárky. Loni napsal Mojráček Ježíškovi opravdu dlouhý seznam, a tak mu rodiče letos vysvětlili, že Ježíšek musí obdarovat všechny děti na světě, takže by mu mohly stačit tři dárky.

Mojráček o tom chvíli přemýšlel. „No, jestli můžu jen tři dárky,“ ozval se po chvíli, „tak si teda Ježíškovi napíšu o nový mobil, ty značkové tenisky, co se mi líbily, a taky o novou tenisovou raketu.“ Tatínek, který seděl vedle Mojráčka, se zamračil.

Mojráčku,“ řekl, „to jsou sice jen tři dárky, ale jsou všechny opravdu drahé. Myslím, že by ti Ježíšek mohl donést ty nové boty a raketu, obojí potřebuješ, ale mobil jsi přece dostal loni na narozeniny od babičky. Myslím, že by sis měl vybrat něco jiného.“ Jenže Mojráček o tom nechtěl ani slyšet, vybral si své tři dárky a o ty si napíše Ježíškovi. Zlobil se na tatínka a naštvaně utekl do svého pokoje, kde se hned pustil do psaní dopisu pro Ježíška.

Za chvíli za Mojráčkem přišla maminka. „Mojráčku,“ začala, „opravdu ten nový mobil tak moc potřebuješ? Ten, co máš, je přece naprosto v pořádku.“ Mojráček se s maminkou nejdříve nechtěl bavit, ale po chvíli trucování řekl: „Mami, všichni kamarádi dostanou na Vánoce nové mobily, ne takový šunt, jako mám já. Víš, jak vedle nich budu vypadat? Jako socka!“ Maminka se trochu naštvala a zeptala se Mojráčka, jestli si kamarády vybírá podle toho, jaký mají mobil? Vždyť přece to, že někdo dostane drahé dárky, ještě neznamená, že je to dobrý kamarád. Mojráček jen zakroutil hlavou a řekl mamince, že tomu prostě nerozumí.

Večer před spaním maminka s tatínkem probírali možnosti, které mají. Tolik drahých dárků Mojráček pod stromeček dostat nemůže. Tatínek dostal nápad a hned ráno u snídaně se s ním svěřil Mojráčkovi. „Mojráčku,“ řekl tatínek, „v lednu budeš mít narozeniny. Pokud si na ten nový mobil něco přispěješ, s maminkou ti zbytek dodáme a můžeš ho mít. Aby sis mohl něco našetřit, můžeš mi chodit po škole pomáhat do práce, dostaneš za to vždycky zaplaceno.“ Mojráček o tom chvíli přemýšlel a pak souhlasil. Řekl si, že vydělat si peníze na vysněný mobil nebude nic těžkého. Tři dny chodil po škole za tatínkem do práce, kde mu pomáhal, a byl z toho nadšený. Po týdnu už ale začal být dost unavený. Zjistil taky, že bude muset chodit pomáhat tatínkovi do práce mnohem déle, než původně počítal, protože ten mobil je opravdu drahý.

Po třech týdnech řekl Mojráček rodičům, že už si to rozmyslel. „Ale?“ ptal se tatínek, „co se stalo, ty už ten mobil nechceš?“ Mojráček řekl, že si uvědomil, že tak drahý mobil opravdu nepotřebuje. A hlavně zjistil, že vydělat si peníze není tak jednoduché, jak si předtím myslel.

Tipy pro rodiče:

Současným trendem je děti zahlcovat věcmi, hračkami a dárky, i když takové množství nepotřebují. Děti pak daleko hůř chápou hodnotu věcí a neváží si jich.
Snažte se udržovat střídmost, dárky kombinujte (hračky, oblečení, knihy…).
Učte děti znát hodnotu věcí, dávejte jim menší kapesné.
U starších dětí stanovte cenový limit dárků. Veďte je k brigádám alespoň o prázdninách.
Dospívajícím dětem nastavte pravidla, pokud chtějí dražší dárky, veďte je k tomu, aby si na ně přispívaly.
Učte děti odmala, jaké vlastnosti jsou důležité a podle čeho by si měly vybírat kamarády. Nezapomínejte, že životní hodnoty jim předáváte vy.