Etiketa

Také vás, milí čtenáři, někdy tak nepříjemně kouše do krku, do boku nebo zad? Jeden se musí ošívat a drbat celý den… Co to říkáte? Že ne? Že jsem si spletla téma? Ach tak, jejda, máte pravdu! Není etiketa jako etiketa! Vždyť ona dnes nemá být řeč o etiketě (rozuměj cedulce čili visačce s údaji) na oblečení nebo na zboží, ale o etiketě jako souboru pravidel slušného a zdvořilého chování ve společnosti.

Slušnost v mezilidských vztazích by měla být samozřejmostí. Chovat se k ostatním hezky, s respektem, tedy tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám. Kdo slušný je, očekává tak nějak automaticky zdvořilost také od ostatních. Nadarmo se neříká „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“, že? Ale nechme les lesem a vraťme se do společnosti, tedy mezi lidi, příbuzné, kamarády, spolužáky, sousedy, kolegy i lidi zcela neznámé.

Odmala je nám vštěpováno, že máme zdravit, pěkně nahlas a zřetelně. Pamatujte, že pozdravit je slušnost, ale odpovědět povinnost! Jako malí se také dozvídáme o kouzelných slovíčkách „děkuji“, „prosím“, „promiň“, jejichž použití dokáže opravdové divy! Učíme se drobným gestům, která pro druhého znamenají hodně – pustíme v tramvaji sednout staršího nebo pomůžeme mamince s kočárkem nastoupit do autobusu. V divadle nebo v kině pak slušnost velí procházet řadou ke svému místu otočený k sedícím čelem, a nikoli sedací částí těla. Etiketa nedovoluje například skákat do řeči, začít z čista jasna tykat osobě starší. Stejně tak se v restauraci na číšníka rozhodně nehuláká, jako když pasáček volá na druhého přes kopec.

Pravidel jsme naťukli celou řadu. Některá jsou platná univerzálně, napříč zeměmi a kontinenty. Jiná si ale protiřečí: hlasité odříhnutí po jídle může být někde prohřeškem, jinde zas pochvalou kuchaři. Někde je podání ruky projevem přátelství, jinde neúcty. Tak prosím, než vyrazíte na dalekou cestu, nastudujte alespoň základní nebo odlišná zdvořilostní pravidla, ať takzvaně nešlápnete vedle, neuděláte „faux pas“.

Ať už ale budete kdekoli, je možné, že se dřív nebo později potkáte přeci jen s nezdvořákem, který vám třeba záměrně přibouchne dveře přímo před nosem, bezostyšně se před vámi pošťourá v nose nebo vás pirátskou jízdou pocáká od hlavy k patě vodou z blátivé kaluže. I přesto, nebo právě proto, snažme se vždy chovat k ostatním pěkně, ať je slušných lidí v tom našem bláznivém a někdy bezohledném světě víc a víc!